Expedice Loap Sólo 2006

english version Traverz největšího evropského ledovce Vatnajökull - sólo a bez jakékoliv podpory

TRASA PŘECHODU LEDOVCE VATNAJÖKULL

Výchozím bodem bude oblast zvaná Laki. Je to místo, kde v roce 1783 došlo k obrovskému výronu lávy a je i zároveň posledním místem, kam se dá ještě dostat dopravním prostředkem. K nástupu na ledovec to však bude ještě dobrých 15 – 20 km a vzhledem k váze celé výbavy budu nucen vše postupně přenést v batohu na zádech. Ani nástup na ledovec nebude nejlehčí. Jedná se o jeden z ledovcových splazů spadajících ze samotného pevninského ledovce Vatnajökull. Vzhledem k pohybu toho splazu (Vatnajökull leží v nadmořské výšce cca 1200 n/m) je jeho povrch zvrásněn nesčetnými trhlinami. Výstup bude rovněž ztěžovat váha sledu a případné mlhy, tzv. white outs, kdy dochází k naprostému splynutí veškerého okolí. V takových podmínkách není možno rozeznat kde je nahoře nebo dole, o včasném rozpoznání trhlin ani nemluvě. Okolo 100 km je vzdálenost, kterou budu muset urazit přes samotné ledovcové plato, než se dostanu na jeho druhou stranu. Tuto část považuji za nejtěžší z celého přechodu. Ani ne tak kvůli trhlinám, vzdálenosti nebo jiným nebezpečím, ale spíše kvůli pocitu naprostého odloučení a jeho vlivu na mou psychiku. Paradoxně právě tato příležitost, vyzkoušet si jak se v takovýchto podmínkách zachovám a jaký vliv na mne budou mít, je to co mě na celé expedici nejvíce láká.

Sestoupit z ledovce bych měl po dalším z jeho splazů, ledovci Lambatungujökull. Stejně jako během výstupu na ledovec, i zde bude hrozit nebezpečí pádu do trhliny a jistě si velmi oddechnu, až bude tento zhruba 20 km dlouhý úsek za mnou. Pochod do 30 km vzdálené osady Stafafell, nejbližší civilizace, už by měl být procházkou rájem a to i přesto, že s největší pravděpodobností budu muset tuto vzdálenost opět ujít nadvakrát. I když už bude většina zásob jídla snědena, celková váha veškerého vybavení bude stále větší, než jsem schopen na jeden zátah unést.

Celý přechod bude uskutečněn sólo a bez podpory. A tak s tím, co si v Čechách do sledu nabalím, budu muset po celou dobu traverzu vyjít. To se týká i jídla a benzínu do vařičů. Jakékoliv zdržení, ať už z důvodu pomalého postupu nebo nepříznivého počasí, bude vážným problémem.

DETAILY O EXPEDICI

Trvání expedice: expedice potrvá 36 dnů, z toho osm dnů připadá na dopravu na Island k ledovci a cestu z osady Stafafell zpět do Čech. Samotný traverz by neměl zabrat více než 21 dní. Zbývajících sedm dnů je má časová rezerva pro případ, že se přechod ledovce, například z důvodu špatného počasí, neplánovaně prodlouží.
Délka traverzu: od začátku traverzu - kráteru Laki, je to do osady Stafafell necelých 200 km. Avšak díky místům, kde budu nucen přenášet veškerou výbavu na několikrát v batohu, vzroste celková vzdálenost, na téměř 300 km.
Převýšení: 1140 metrů je výškový rozdíl mezi Laki (560 m/n) a nejvyšším bodem celého traverzu, kalderou sopky Grimswötn. Od Grimsvötnu již budu jen klesat až do osady Stafafell, jež leží téměř na úrovni moře.
Teploty: 5°C až -10°C
Nebezpečí: trhliny, hypotermie, fyzická/psychická únava.

PROČ VATNAJÖKULL A SÓLO EXPEDICE?

Pamatuji si, že jsem původně snil o sólo expedici k jižnímu pólu. Z dnešního pohledu to bylo velice naivní. Taková expedice přijde nejen na několik milionů korun, ale také vyžaduje obrovskou dávku zkušeností. O fyzických a mentálních předpokladech ani nemluvím. S tím, jak jsem postupně získával více informací o polárních expedicích, mi bylo jasnější, že se musím nejdříve poohlédnout po něčem reálnějším. V úvahu tedy přicházel přechod Grónského nebo Vatnajökullského ledovce. Rozhodl jsem se pro Vatnajökull na Islandu. Je o mnoho menší než Grónský ledovec, je i dostupnější a hlavně vám tam nehrozí setkání s polárním medvědem.

A proč sólo? Hlavní důvod je, že to považuji za ten nejčistší a nejférovější způsob boje. Není jiné cesty, pokud chcete zažít maximum.

LEDOVEC VATNAJÖKULL

Ledovec Vatnajökull je největším evropským ledovcem a třetím, co do velikosti, na světě. Měří přibližně 200 km na délku, 100 km na šířku a jeho průměrná tloušťka se pohybuje okolo 400 m. 8100 km² ledové pustiny, jež se klimatickými podmínkami velmi blíží podmínkám polárních oblastí.
Pravděpodobně následkem zvýšené aktivity sopek pod ledovcem a globálního oteplování, došlo za několik posledních let k výraznému zmenšení ledovce Vatnajökull. Místy ustoupila čela jeho ledovcových splazů i o několik kilometrů.
První přechod ledovce Vatnajökull uskutečnil angličan James Watts a jeho islandský průvodce Paul Paulisson v roce 1875. První zimní přechod ledovce se podařil italovi Paolo Mantovanimu a to v roce 2002.

DALŠÍ STRÁNKY WEBU

MAPA TRAVERZU

Kliknutím na tento odkaz se Vám zobrazí interaktivní mapa traverzu ledovce Vatnajökull.

K správné funkčnosti mapy je potřeba mít nainstalován Macromedia Flash Player.

Tato expedice není o dosažení nějakého rekordu, ani o tom být v něčem první. Mnohem více mi jde o příklad, že máme sílu a schopnosti dosahovat vlastních cílů. Ukázat, že s trochou vůle a odhodlání dokážeme i to, co se nám zpočátku zdá jako naprosto nemožné.